"

Když je mráz za doktora: poznejte účinky kryoterapie na vlastní kůži

21. 01. 2020 , aktualizace: 22. 01. 2020 Sdílej na SrdceMoravy

“Brrrr, mínus sto stupňů?! Nikdy!” Podobně reaguje celá řada lidí, když poprvé slyší o kryokomoře, místnosti, kde se teplota (ach, jakou ironii ono slovo v tomto případě ukrývá) pohybuje pod hranicí - 100 °C. Kryoterapie je přitom účinná a vyhledávaná léčebná metoda, která má na naše tělo a zdraví pozitivní vliv. Nejeden návštěvník, který na začátku říkal “nikdy”, se později do třeskuté zimy vrací opakovaně a rád. 

Než se do “krya” pustíte 

Snad každý nesnáší ten druh vtíravé zimy, kdy je venku sice jen pár stupňů pod nulou, ale zároveň také vlhko a sychravo, které se vkrádá pod kabát a člověk kvůli němu promrzne až na kost. Jen těžko si jde po takové zkušenosti představit, že kdokoliv může vydržet pobyt v komoře, kde sahá teplota hluboko přehluboko pod nulu. 

Za to, že pobyt v komoře, a to dokonce tříminutový, vydržet jde, může stará dobrá fyzika. Vzduch je zde totiž zcela suchý, postrádá vzdušnou vlhkost, která je právě příčinou toho, že se nám za vlhkého počasí zdá větší zima, než když “jen” mrzne. 

A co vlastně přiměje člověka k tomu, aby do něčeho tak zdánlivě šíleného, jako místnost, kde je “mínus sto”, dobrovolně vešel? Kryoterapie tiší bolest a uvolňuje svalstvo. Vyhledávají ji proto třeba vyznavači sportu, kterým pomáhá při regeneraci po náročném tréninku. Pobyt v kryokomoře má však také prokazatelně dobrý vliv na řadu zdravotních neduhů. Zmírňuje bolest při revmatu, artróze, Bechtěrevově nemoci, zabírá na některé druhy lupénky a brzdí například projevy roztroušené sklerózy. 

Zima a radost 

Právě kvůli poslední zmíněné diagnóze dochází na kryoterapie pravidelně už sedm let naše čtenářka Jana. Roztroušenou sklerózu jí lékaři diagnostikovali v jednadvaceti letech. “V sedmnácti se mnou dost zamával rozvod rodičů, dost jsem to odskákala na zdraví, chvíli jsem brala i antidepresiva. Neříkám, že za moji nemoc mohou naši, ale určitě mi neprospělo, jak se k sobě tehdy chovali,” říká Jana. O tři roky později Janu začaly trápit zdravotní problémy, které se postupně horšily. Půl roku na to jí lékaři zjistili roztroušenou sklerózu. 

Janu zpráva nejprve zdrtila, ale brzy se oklepala a dnes říká, že “má s nemocí vyhlášené příměří”. Cítí se skvěle, kdyby o skleróze nevěděla, prý nepozná, že jí něco je. Přičítá to pozitivnímu smýšlení, pravidelnému sportu, každodennímu pohybu a celkové důsledné životosprávě, kteréžto jsou pravidelné dávky kryoterapie součástí. “Chodím jednou za půl roku vždy pět dní po sobě a v komoře zůstávám čtyři minuty a patnáct sekund. Lidé běžně vydrží tři minuty, ale mně to takhle vyhovuje. Zažívám tam jakýsi druh euforie, vždycky se tam úplně těším,” směje se Jana, která kromě kryoterapie pravidelně praktikuje i další formy otužování

Janina slova o euforii potvrzuje i Ondřej. Jeho netrápí žádná vážná diagnóza, do kryokomory chodí kvůli prevenci. “Když jsem byl na terapii poprvé a vstoupil jsem do předkomory, kde je mínus šedesát, zhrozil jsem se při představě, že mě za pár vteřin čeká ještě jednou tak velký mráz. Ale člověk pak překvapivě skoro nepozná rozdíl,” říká Ondřej. Pochvaluje si, že od té doby, co na kryoterapii dochází, bývá po sportu dřív odpočatý a čerstvý a věří, že právě kryoterapie vyřešila jeho dlouhodobý problém s bolavými achilovkami. 

Kam v Brně do kryokomory 

Už vám běhá mráz po zádech? Jestli ne, je nejvyšší čas do kryokomory vyrazit. Nejlépe do Nového Lískovce na ulici Zoubkova. Ve studiu s příhodným názvem Mráz léči vás vybaví fešnými dřeváky, podkolenkami a rouškou a následně vás šoupnou k ledu (tedy pošlou do kryokomory). Terapie probíhá jednotlivě a v místnosti zůstanete jen tak dlouho, jak vám samotným bude příjemné a po proceduře se zahřejete na rotopedu. Vše v hezkém, příjemně vyladěném prostředí a za dozoru ochotného personálu. Tak směle do toho. 

 


Jinde na SrdceMoravy